Satyryk

František Vladislav Hek

Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu písnička zdaří(H6f) k písničce pravidlo má aby nejprvé pro sebe zpíval(H6f) Hana s pochvalou vždyť se tu potažně na sejtě točí(H6a) Sitko nástrojem jest jak k rozumu stačejí ruce(H6a) Někde je rozumu dost však k účinku ruce se krátí(H6f) častěji dlouhoruká moc krátkého rozumu bývá(H6f) Svět vždy troudí se tak jak jiskra mu připadne k troudu(H6f) často je příčina troud a druhdy i příčinou jiskra(H6f) ohně proč se tu křes ani nemohl dopídit stvůrný(H6f) Troud jest dnešního dne věc účinku nevyhnutelná(H6a) marnýť bez troudu křes a bez křesu nejisté světlo(H6a) bez světla cokoli jest však na slepou hraje si bábu(H6f) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu podaří hříčka(H6f) Příčina v účinku svém ač někdy se nevidí vězí(H6f) Soják hezký je pták však světu jest v potahu hezkost(H6a) škůdlivec od škody jest nazván tak smejšlejí mnozí(H6a) škodí li osobně však kde ví se že mohl by škodit(H6f) Vlastnost účinkem svým jen vlastně si vybude jméno(H6a) Hejl v svůj vede se cvrk když potravy zásobu vidí(H6a) všickni způsobem svým vždyť do světa cvrčeti chceme(H6a) Hejl tedy obrazem jest jak do světa sluší se míti(H6f) barvou dvoří se svou a že bez zpěvu dvoří se také(H6a) Vznešenou povahu má když z cizí se vydrží špíže(H6f) Ptáka kdokoli máš o to dbej aby může li s to být(H6a) písničku švitořil tvou když nic tedy švitoř ty jeho(H6f) písnička písničkou jest když zdárně se prohodí světu(H6f) mnohý důstojný pták jenž sice by za grešli nestál(H6a) za sto se postaví hned když zná vhod zazpívat času(H6f) Pakli se v svém nezná nechť najme si někoho z pánův(H6f) v hodnosti dá se mu krm a v kleci se vysedí švarné(H6f) štěstí dovrší své když dovede ptáčata loudit(H6a) kteráž cvrčením svým jsou pánovi k dobrému zisku(H6a) Jediný volavý pták jest nad sto letících lepší(H6f) V tom kdo nechce se znát hlas ten svůj nejlepší zmaří(H6f) povrchní váží se Proč a Co veliké pod sejtem léží(H6f) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu podaří píseň(H6f) Mnohý ztřeštěný pták chce v novém zpívati rouše(H6f) kteréž z hříbu si sám jak rozuměl postavil na líc(H6f) nadějí posílen tou že zvyklost novotou potře(H6f) Novota v počinku svém ač druhdy se výborně mívá(H6f) přece v následku svém když k dobrému nevede konci(H6a) počte se v zlé a sotva že kdy v svém nalezne místa(H6a) Novota bez potřeby jest svárů v škodlivých tvůrcem(H6a) V nové převleč se jen když ve starém nemůžeš dále(H6f) Věčně li masopust jest tedy blázněním ustav si chřtán svůj(H6f) Blázen v čemkoli jest v svém bláznění zůstane vždycky(H6a) protože povahou svou dle zvyklosti vodí se lichou(H6f) lichou protože rád by se nějakým dětinstvím blyštil(H6a) Děti způsobem svým jen dětinskou hledají hříčku(H6a) Takový neškodí leč že by náhle se vytrhl ze sna(H6f) Zdání a radostný sen i moudrého častěji těší(H6f) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu podaří píseň(H6f) Měsičník povahu svou své zdání i obyčej mění(H6f) Růže před časem byť míň voněla přece je růží(H6a) Člověk způsobem svým jak rozumí světu se vrhne(H6a) Rozsudek s účinkem jde ač velmi strakatě často(H6f) Kolo že točí se znáš však znáš li i proč se tu točí(H6f) Příčina v příčině své jen vládne všelikým kolem(H6f) točení rozumí jen kdo zná proč točí se věcnost(H6f) věcnost potahem svým však věcí i účinkem vládne(H6a) Vidění v potahu jest nebo čas má ke všemu brejle(H6f) těm kdo vyhoví má v svém okršku vidění jasné(H6a) Mrak i to zatmění jest jen lidským v potahu očím(H6f) dobře vskutku se má kdo dítětem třeba i fantou(H6a) do světa položen jest když k stavu se osobní svému(H6f) sobě i záměrem jest soud obecní polože za hřbet(H6f) Což tedy obecný soud Jen třtina se klátící větrem(H6f) dnes ba vždycky je tam kde vítr ji uložit ráčí(H6f) všudy je na místě svém kde místo si vybude dobré(H6f) zná li se příčinou svou že pánu se účinek líbí(H6f) proč by se na rozum ptal na to zboží co potažně platí(H6f) Co se mi líbí tu dnes bude záměrem dnešního štěstí(H6f) zvrátí li zítra se sen však naleznu předměty nové(H6f) kteréž očerství chut a k novému zaostří zisku(H6a) Člověk proto li jest aby sotně se koukolem bavil(H6a) pšenice hledaje tam kde vzrůstu ni vzniku jí není(H6f) Černá v okolí svém jen hnízdí a páří se labuť(H6a) Rozum člověku dán aby ním v svou vedl se cestu(H6a) cest pak k blahotě dost jen očí je potřeba dobrých(H6a) těch kdo užive včas jest pánem všelikých věcí(H6f) Se všech sevřený stran má člověk zůstati pánem(H6f) Zhoubcem je li si sám proč medle si na zhoubu stejská(H6a) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu písnička zdaří(H6f) Tvoří li člověk si zlé čili v zlém již položen bývá(H6f) Povaha náruživá je li ním nebo vládne li on ní(H6f) Bude li příčinou věc čili stane se příčina věcí(H6f) Kdo tomu cesty zná nechť blahosti opraví stezku(H6a) Člověkem člověče buď však v ctném hleď zůstati pánem(H6f) poctivé snažení tvé ctnost konečně uloží v dobré(H6f) Sulcius v nešlechetném i zemdlí konečně panství(H6a) medle co panství jest než krásného vidění stínem(H6a) jestliže ctnost čistá všem skutkům po boku nejde(H6f) Všecko co marného jest jen do času marnosti trvá(H6f) Té když uběhne čas i sláva jí uběhne také(H6a) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu písnička zdaří(H6f) Arci že spokojenost v své hojnosti nalezne místo(H6f) kdo však spokojen tak aby nějakých žádostí neměl(H6a) Častěji věc sladká když dlouho ji cumleme zhořkne(H6f) dobré každý to ví že nejdříve omrzí bydlo(H6a) vrtkavost neošitá nás s jednoho na druhé vodí(H6f) však by i vodila dál než konečně nemůže z bláta(H6f) Všecko co na světě jest jen včas se tu užive hodně(H6f) hodnost všelijaká však potažně k věci se mívá(H6f) hodným zůstane pán když v ctnosti si založí hodnost(H6a) marnost titěrkou svou jen s námi laškuje chvílkou(H6f) neb kdo prohraje čas i svou v něm prohraje hodnost(H6f) Čas vždy řemeslo své jen pravou provodí rukou(H6f) moc kdo v pravici má ten arci že vykove věc svou(H6a) Levice v prospěchu svém vždyť ráda se pravici připne(H6f) váhou aby si tou věc k dobrému pohnala konci(H6f) Věc bude tak nebo tak jen nám když k prospěchu slouží(H6f) s jara dvoří se strom a zbytečným květem se pyšní(H6a) dospělé leto si však květ k ovoci vybére statný(H6f) podzimek podaný list dá za hříčku každému větru(H6f) aby je přes matku ba i přes zrak vynesl lidský(H6f) Výše li vítr je hnal tím hloub svým upadne časem(H6f) Pánem tedy je čas nebo ziskem všelikým vládne(H6a) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu vyvedou ptáci(H6f) Dán však na hlavu taz když oudové nerovnou spřeží(H6a) k svému vedou se zvlášť a o hlavu nehrubě dbají(H6f) zda v té směsici zná jak hodně je zůstati hlavou(H6a) V hlavě je zrak i sluch i čich i výmluva také(H6f) hlava jakožto pán má pod sebou tělesné oudy(H6a) kteříž polohem svým jí sloužejí v podvrženosti(H6a) hlavou tělesný stroj se hýbe a bez hlavy mrtví(H6a) Hlava pánem jest když zná v čas hlavně se ozvat(H6a) Pán však základem svým a údové podkladem jeho(H6a) Protož pod brky své shromážďuje jen co mu vhod jest(H6a) pro něho svět trvá a pro něho narostly houby(H6f) vším jest u sebe sám a bez něho všudy je pusto(H6a) Vášně i náruživost jsou základem velikých ctností(H6f) v nichž by se moc nizká ani nemohla udržet chvílkou(H6f) nestatečnost blbá ač vznešeným pudí se ostnem(H6f) ke skutkům dokonalým však bez moci pozadu usne(H6f) Svět když k šalbě se má vší mocí se k záměru tlačí(H6a) Pán když uloží věc svou včas jest skutečně pánem(H6f) leč že by příhoda líp své znala si uložit panství(H6f) Břích jak pro tělo jest a titěrka jménem se krásí(H6a) tak jen dokonalost v svém okršku postaví hodnost(H6f) blázen dej mu i stříbrnou karkuli učiň ho rádním(H6a) ozlať ho po čele zbarvi mu tvář však zůstane bláznem(H6f) Duše vznešenost svou i v chatrném těle si hájí(H6a) tělesné vznešení má ach nejednou chatrnou duši(H6f) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu cvrčení zvede(H6f) Pán tedy v potahu jest Jak zná sebe sám nebo čas svůj(H6f) v svém však dobře se má když v nejistém slaví se hlučně(H6a) obrubou světa je hluk když s nuznou potřebu stačí(H6f) Hlučným kdokoli jest nechť pomyslí dobře li hlučí(H6a) Každý se způsobem svým jak rozumí do světa vrhne(H6a) Hluku je častěji dost však při hluku rozumu málo(H6f) více li nádoba jest prázdná tím zvučněji hlučí(H6a) plná povahou svou jen mírně se dotknutím ozve(H6a) Nejednou tropí se křik když rozum mlčeti káže(H6f) podruhé mlčí se tam kde rozum křičeti velí(H6a) Náruživost lidská když měch svůj přeplní plení(H6f) Jako s vysokých hor kde voda se úprkem valí(H6a) cokoli zastihne hubí a v spádu se rozpění krátce(H6f) rovně i bouřlivý duch kde může se opříti kácí(H6f) kde pak sevřený tam svou vlastní se rozetře bouří(H6a) Světská velikost vždyť jen světským měří se loktem(H6f) loket všeliký pak i všelijak rukou se bére(H6a) neb kdo měřiti chce aby vyměřil po loktě táhne(H6a) Rozum arci že světlostí svou vede na cestu skutky(H6a) však když váží se čin jak často tu zděraví váha(H6a) S potřebu bělí se ctnost a s potřebu také i černí(H6f) časem dospěje květ a v čas svůj ovoce zraje(H6f) moudře li ten jedná kdo před časem takové žádá(H6f) Rozum návodem hnán svou píšťalou puzeně vřeští(H6a) svět svou píšťalu má i dech se mu k píšťale rodí(H6a) aby se pískalo tak jak čas ano potřeba káže(H6f) Dobře se do světa má kdo železo za horka kove(H6f) neb když vychladne dá i práci i vejdělek na zmar(H6a) Ubohý pištěc když své nevčas vyloží kousky(H6f) Všeliký na světě pták Jest ptákem a švitoří ptáčně(H6f) Svět dnes podvrhem svým však zítra se spravuje jiným(H6a) Dnes jen pro dnešek jest a pro zejtřek nastane zejtra(H6a) Záměrem všecko je svým jen prostředky mění se denně(H6f) Kosa ke pšenici jen způsobným ostří se brouskem(H6f) Brus tedy pudidlem jest nebo ke věci působní kosu(H6f) Zde kdo v rozpaku jest jak svou si tu vyseče stezku(H6a) Nejprvé mysl si dej změř nádobu ohledej brousek(H6f) to když na sebe jde co ti vyrostlo posečeš chutně(H6a) Ve věci roztržité jen mysli je potřeba stálé(H6f) Mysl nestálá se ze skutků vrtkavých jeví(H6f) muž když nemužem jest snad peprným zhojí se lekem(H6a) Věz že peprný lek i každému žaludku zdravý(H6a) Peprný díš V zlém jest kdo lečí se v bolestnou chvíli(H6f) naruživě a pepře si dá víc nežli mu třeba(H6a) Tělo v složení svém jest otrokem žaludek pánem(H6a) všecka od něho moc vychází a životní tělo(H6f) Bez něho tělesný stroj ba i obrový mžiknutím shrkne(H6f) Sladká směsice však i silnému žaludku škodí(H6a) sladkost pro děti jest a koření pro muže roste(H6a) Světu se zpomůže tam kde způsobnost jeho se uzná(H6f) Pročež lékařství ber jak z zkušení káže ti rozum(H6a) nevčas výborný lék jest člověku trávícím jedem(H6a) Světská světským chce jen zdárně se lečiti nemoc(H6f) tělo k tělu jde však mravnost k rozumu sáhá(H6a) Mravní mor jest vrhem svým vždy nejstrašlivější(H6a) Nemoc i lékařství své jen z času si vybude jméno(H6f) Krom času lékař a lék jsou zbytečné potřeby v domě(H6f) zdraví neprospějí a přec vyprazdňují měšce(H6a) Svět tedy nemoci své jen zvláštního lékaře hledá(H6f) není li moudrého zde i Černila vezme si z nouze(H6f) Dověra častěji víc než umění lékařské léčí(H6f) Mravnou nemocí však jak duch tak tělo se hubí(H6f) Člověka v spojení svém i mravně i tělesně mějme(H6f) Mravnost bez těla nic a bez mravu tělo je mrchou(H6a) Mravnost neurčitá však sem tam často se klátí(H6f) ježto by pohnutkou svou jen přímou běžela stezkou(H6f) proto i pepř a sůl jak tělu tak prospěje duchu(H6a) obojí vlastností svou kde naleznou neduhy lečí(H6f) Moudře li ten jedná kdo pernému léku se příčí(H6f) Perníkem bude li s to aby zkvašený usadil rozum(H6f) Věčně li všeliký pták má navyklou písničku zpívat(H6f) kteráž přízvukem svým již z dávního uběhla zvyku(H6a) Již tedy mluviti čas zrak mdlý nechť zostří se jednou(H6f) Důtklivý spis jejž satyrou nazvali předkové moudří(H6a) tresce neslušnost však tají osobu povahy křivé(H6a) uvede v smích ctnost hájí a ctí tudy k mravnosti vede(H6a) Žeť pak svět všudy má čemu chutně se zasměje moudrý(H6f) co z toho Vždyť i moudrému dost se tu vysměje blázen(H6a) jenž jako všeliký pták svou původní švitoří píseň(H6f) nedbaje na slušnost nic jen když se mu písnička zvede(H6f) Koho se dotekne spis ten arci že kysele hledí(H6f) skladatel bez viny jest nebo raněné osoby nezná(H6f) Lehkosti jichž všudy dost si samochtíc vrážejí střely(H6f) Bodnutí zahojí hned kdo mravný vykvasí neduh(H6f) mravně kdo zdráv můž bez strachu hrát si i střelami těmi(H6a) Dokud troudí se cit jest znamení potěšitelné(H6a) naděje opravy Cit když otupí po mravích veta(H6f) Satyryk důvtipem svým víc mravnému prospěje světu(H6f) nežli i ten jenž zásluhy ctné v svém plemení měšci(H6a) chudobu zákonem tře a se bohatí nástrojem tímto(H6f) uhne pravidlem však když musil by zavadit o své(H6a) Zákon proto je dán aby lidskému dobrému sloužil(H6a) moudrý v nynější čas jen výnosným uměním moudří(H6a) Takovým ohlavem svět ach nastojte vodí se dávno(H6f) Může li satyryk tvůj když tomu je tak se tu ozvat(H6f) Víc než ten jenž krásí se tím co bližnímu pobral(H6f) nežli i ten jenž pro velký nos rád soustruje brejle(H6a) pravdu zakalí leč pak vylíčí tak že se líbí(H6a) Mistrem v řemesle jest kdo rozumí řemeslu svému(H6a) První ke věci krok když řídí se opatrností(H6a) žádanou užene věc a k zištnému přivede konci(H6f) ten kdo počne si v Ach věz druhdy že uvízne v Ouve(H6a) Ne však uměním vždy i příhodou stane se mistr(H6a) Mnohý mudruje dost však hluchým a mudruje slepým(H6a) pakli že drsnatě jde i zub svůj srazí si někdy(H6f) Když tedy všeliký pták svou původní písničku zpívá(H6f) kdokoli na uši zdráv nechť přízvuku rozumí jeho(H6f) Proto li satyryk má když bez brejlí užívá zraku(H6f) mlčeti tam kde lékaři dobrému mlčeti nelze(H6a) Satyryk rozumem svým jest opravcem porušenosti(H6f) mravů a proto se vážiti má že k dobrému vede(H6f) víc než vznešený pán jenž v svědomí pokoje nemá(H6a) ačkoli švarný ho řád všech veřejných výčitek sprostí(H6f) nežli i ten jenž pána i čeledě směsičně šidí(H6a) mistrnou chytrostí svou dle služby a úřadu svého(H6f) Nežli i bojovník ten jenž přeslici na místo meče(H6f) na pravý zavěsí bok a se k pokojným udatně mívá(H6f) kterýž uměním svým ctnost hyzdí a nepravost krásí(H6a) obrazy slaví a ctí však živého sužuje bratra(H6f) nečisté svědomí své mní penězi očistit svými(H6f) o nichž se ví že na každém trojníku sirotčí kletba(H6a) vězí a krvavé Ach v tom prokletém pokladě straší(H6f) Nežli i ten jenž v úřadě svém maje mluviti mlčí(H6a) mlčením častěji víc než mluvením naloví rybář(H6f) rovně i ptáčníka že mluví li rozplaší ptáky(H6a) Zisk již konečně chce aby všecko se rovnalo k svému(H6a) Cokoli čestného jest ctnou satyryk obestře chválou(H6f) vetchost uzřel li kde jen děravé směje se střeše(H6f) protože vrabčata tam jak mohou se nejvíce hnízdí(H6f) Vrabcův na vysokých co tu viděti bez brejlí střechách(H6a) Jest tedy na místě svém ba ví než zákoník mnohý(H6f) který bojí se v zákoně číst aby neviděl zlost svou(H6a) jenž oči má ale jen k sobě a pro sebe hleděl(H6a) jenž uši má však jen aby vyslyšel pochlebování(H6f) jenž mluv má ale cokoli dí v zlou směřuje stranu(H6a) jenž tělo má však jen aby v rozkoši volně se páslo(H6f) nežli i ten jenž čárku hájí a smazuje řádky(H6a) kopytem praví se svým že s Parnasu svrhuje umky(H6f) ježto se vůbec ví že v kopytě rozumu není(H6a) nežli i ten jenž za peníz bůžka si upeče k snědku(H6a) štěstí rozum a ctnost však za ořech děravý dává(H6a) hříčky světí a ctí ale moudrostí povrhne směšně(H6a) aby si v svědomí zlém jen povrchně opatřil pokoj(H6f) oběti dá tomu jenž ani zlata ni mumreje nechce(H6f) protože čistá ctnost jemu vzácnou obětí bývá(H6a) nečisté svědomí pak byť dosti se třpytilo blátem(H6f) Než ten jemuž svět ani nebesa předmětů tolik(H6f) obsahují aby záměrem svým se tu uložil jednou(H6f) Bůh sám dobrý mu jest když dá to co dobrého žádá(H6f) nejde li všecko mu vhod všem svatým i udělí výhost(H6f) Nežli i ten jenž obrazem svým jest podoben lidem(H6a) vnitř pak cokoli má jen dravému přísluší vlku(H6a) k tomu i užive vtip aby bližního neslušně tejral(H6f) pálí světlo a šeredí brk aby oklamal bratra(H6a) uzlík blysknavý na prsou má aby okřičel oko(H6a) kteréž zdravostí svou co se skrývá pod uzlem vidí(H6a) Nemocí všelijakou se svět náš přebídně klící(H6a) tělesnou přemůže smrt však svět ani nestačí mravné(H6f) aby se opravila a věrně se vrátila k ctnosti(H6f) Světu jest v potahu ctnost nebo chválí co chváliti sladko(H6f) Silný se po slabém tře a chytrý si prostého sedlá(H6f) nešlechetnost svou obranu má když mrakotou vládne(H6a) neb tudy způsobnost svou jen k vlastnímu zavede zisku(H6f) Rozum položen jest mezi zboží docela cizí(H6a) které se vycliti však ani svobodně prodati nedá(H6f) Všeliký na světě pták svou původní písničku zpívá(H6f) nedbaje na přízvuk nic jen když se mu podaří píseň(H6f) Není li satyryk již tím mocným lékařem mravů(H6f) Navyklou zlost tepe miluje osobu povahy směšné(H6f) uvede v smích ctnost hájí a ctí i potěší smutné(H6a) Dobře li ten jedná jenž tomu se protiví muži(H6f)

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

174. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň volnosti. (Jaroslav Martinec)
  2. Mé předsevzetí. (Václav Stach)
  3. TY’S, O BOŽE, SÍLA MÁ. (Václav Jaromír Picek)
  4. Zpěvák nadchnutý ležákem. (Václav Stach)
  5. Kalich nedopit. (Rudolf Pokorný)
  6. LXI. Zdráhání. (František Matouš Klácel)
  7. K Pánu Bohu. (Marie Čacká)
  8. Otázky z strany nového veršovství. (Václav Stach)
  9. CO JE KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ? (Karel Dostál-Lutinov)
  10. 202. Budování. (Jan Petr Jordan)