VIS-À-VIS.

Jaroslav Hendrych

VIS-À-VIS. Psáno při zvuku písně „Zahučely hory, zahučely lesy“, jež zvolna se nesla z protějšího okna.
Nuž jako každý básník pravý mám též já svoje vis-à-vis, odkud mne časně z rána zdraví piana jásot hřímavý, odkud též na mne často zírá pár drobných očí zářivých, pak – žel jen, že tak záhy zmírá – je slyšet kdys i lehký smích. Jest škoda, moje milostpaní, že svého muže máte již, – jste vždy tak krásná po vyspání, a temné kruhy sluší spíš té Vaší hebké, bledé tváři, již krášlí časem jemný nach; – a Vaše vnady teplem září – zvlášť v rozkošných těch nedbalkách. 18 A já jen mohu, paní drahá, si hráti s Vaším hošíkem, jenž na mne ručku tlustou vzpřahá, po okně jezdí prstíkem, a kterého Vy líbáváte vždy vášnivě a dlouze tak a při tom ruměn v líci máte, a radostí Vám září zrak. Což teprve, když muž je doma a přikrade se za Vámi, když vlas Vám líbá lehce rtoma a naklání se nad Vámi, – tu obrazem jste mého štěstí – a proto vždy mne rozruší ta píseň Vaše, jež bol věští a v níž se slzy vytuší. 19
Básně v knize Mně stůně mládí...:
  1. Už víš? – Mně stůně Mládí! –
  2. 1. Ze země z rána Jaro vypučelo,
  3. 2. Modravý večer lehce usmívavý
  4. 3. Ó jaro těžké s vůní mámivou!
  5. 4. Zdaž ráda jaro máš, Ty moje drahá ženo,
  6. 5. Dnes opět Jaro ze sna svého vstává,
  7. 6. Dnes přistih’ jsem se náhodou,
  8. LETNÍ NOC.
  9. SKON LÉTA.
  10. * * * Má duše ubohá je jako bídný pes,
  11. * * * Tak zvláštní smutek jako páska šedá
  12. VIS-À-VIS.
  13. VE VÍDNI.
  14. REMINISCENCE PODZIMNÍ.
  15. SMRT.
  16. REQUIESCAT.
  17. V MÉM SRDCI ZEMŘELÉ.
  18. NECHOĎTE DÁL!
  19. VZDOR.
  20. * * * Nežalujte po horách,
  21. CONFITEOR.
  22. * * * Kdys fantom ženy spitý vítězstvím
  23. A BOLEST PŘIŠLA...
  24. VZPOMÍNKA NA JARO NA HŘBITOVĚ.
  25. * * * Má Ninon bledá, kde as prodléváte?
  26. * * * Ta láska k Tobě nebolí, má Ninon,
  27. * * * Po horách jsem bloudil,
  28. * * * Na hrobě lásky mé zas kvetou lilie
  29. * * * Nebudem’, má Ninon, povadnem’ jak květy,
  30. * * * Vším chtěl bych být – tou chrpou v poli,
  31. * * * Ty’s velkým smutkem srdce obemknula,
  32. * * * Což stále bude jen ta dlouhá silnice,
  33. * * * Strom můj už nebude as dobrých plodů mít,
  34. * * * Co bude za rok, se neví,
  35. * * * Vy nejste moje Ninon,
  36. * * * Chci čistým zase být – jak Ty jsi, Ninon bílá,
  37. * * * Tak mi to pláče v nitru,
  38. * * * Vy budete mou, chcete-li,
  39. * * * Chansonetty o ctnosti zpívají,
  40. SEN.
  41. * * * Jen nevzbuďte mne z mého opojení,
  42. * * * Ó moje Ninon bledá,
  43. V PŘEDTUŠE JARA.
  44. Ty’s, Ninon má, jen prostý, bílý květ,
  45. * * * Mhy šedivé zas tančí nad tůněmi,
  46. KAPITOLA SARKASTICKÁ.