Padua.
Staroslavné jsi ty město, Padovo, kam Čech se bral,21)
v proud by mocný doma zčeřil, kapkami co v tobě ssál;
veliký kde Galilei k nebi zvedal svoji tvář,
celý svět by osvítila mocné pravdy svatá zář.
Zář, kterážto věčným sluncem ozářila jeho smrt,
v kterou štval ho licoměrný temnosti a blbství chrt. –
Umění ty’s plno, plno, nádherou tvou opojen
vykouzlil zde slabý člověk Apolina božský sen,
sochami v Prato di Valle myšlénku tak krásnou skryl,
všakých národů zde hvězdy kras a vědy pobratřil;22)
to když vidím, bezvolně se z prsou vine tajný vzdech,
kdy as v národů kruh velký vstoupí bratr, vstoupí Čech. –
53