Přípitek vlasti.

Adolf Heyduk

Přípitek vlasti.
Nuž ať žije moje drahá, kterou duše moje skrývá, a s kterou má bytosť celá povždy, povždy, povždy bývá. Nuž ať žije, srdce její nejryzejší jestiť zlato, a že matkou mi ta drahá, žezla králův nechci za to. Nuž ať žije, žitím vlastním ozářil bych její hlavu, bujnou krev bych rád vycedil Tobě, vlasti, na oslavu. Nuž ať žije, – bůh ji zachraň, zachraň city něžné, ladné, ctít ji budu, pokud srdce v hrobě v prach se nerozpadne. Nuž ať žije, její život ať se novým štěstím sčeřízčeří, zčeří, a že stane se to, syn Tvůj, vlasti, doufá, věří. 145

Kniha Básně 2, 1 (1864)
Autor Adolf Heyduk