Mladá paní.

Adolf Heyduk

Mladá paní.
Mladá paní svého muže prosí: Vezmi s sebou svoji mladou ženu, nech ať tobě v boji zbraně nosí, vždyť máme svá srdce za výměnu, umru strachem, nepřežiju chvíli, zůstaň, – zůstaň! – – Půjdu s tebou, milý, vezmi s sebou svoji mladou ženu. – Nevzal paní. – „Nechtěj, paní milá, čekej na mne za bílého rána.“ – Pryč ujížděl, paní v slzách byla. Pozdě komoň přiklusal bez pána, zkrvácenou hřívou nazpět hází. – „Kde je paní, vstříc že nepřichází?“ „„Spadla s věže – po pánu zříc z rána.““ 93

Kniha Básně 2, 2 (1865)
Autor Adolf Heyduk

Další vydání

Mladá paní. v knize Několik pověstí z Pošumaví (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 54) (1913)