Zdárný syn.

Adolf Heyduk

Zdárný syn.
Pán zbil sluhu, a ten sluha starý snesl těžké ono pohanění( zřel tu hanbu sluhy synek jarý, čistil zbraň a mlčel v pozachvění. Pán bil zase, – starý hlavu sklopil, do šedivých vousů slze plakal, divoký však pocit syna chopil, divoce jej k pomstě otce lákal. Pán chtěl vyjet s souložnicí svojí, vstoupit chtěli na bujného oře, v podnož měl dát sluha rámě dvojí, stařec šel a nes’ i toto hoře. Polo v stáří, polo zmíral v haně( – pán už nohu k hlavě starce vznesl, viděl syn to, napnul bystře zbraně, – nevstoupil pán, – mlčky k zemi sklesl. – 101

Kniha Básně 2, 2 (1865)
Autor Adolf Heyduk

Další vydání

Zdárný syn. v knize Několik pověstí z Pošumaví (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 54) (1913)