Dva vlci.

Adolf Heyduk

Nad lesem leží noční mrak, jen vlků dvou roznícen zrak, a jeden dí: „Nuž, dnes je čas, dnes jede hrabě kolem zas.“ – „„Tak rychle, kam?““ – „Nuž k myslivci, leč v skutku zabránit mu chci, dnes děvče samo v domovu a otec v lese na lovu.“ „Klukovský kousek chce dnes svést, leč pomsta číhá z lesních cest, a zdaří se; pojď, se dvou stran schvátíme panský chlapa chřtán.“ „Ten kluk je krásný, špatný však, já dávno chtěl mu skočit v znak, leč líto koně mi, bůh ví, že sprznil bych jej krví psí.“ „Však dnes se třeba odhodlat, mám na panáčka právě hlad, vše chci, jen srdce nechám být, jím moh' by se vlk otrávit. –“ I rozešli se. – V ranní čas, když myslivec šel domů zas, teplou byl zbrocen krví sníh, a v lese vlčí křik a smích. –

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

79. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dva sny. (Adolf Heyduk)
  2. PŘED SVATÝM JANEM. (Josef Václav Sládek)
  3. V léčce. (Adolf Heyduk)
  4. Šašek a víla. (Eliška Krásnohorská)
  5. Až k poslednímu soudu. (František Leubner)
  6. Čekání slučí. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. None (Viktor Dyk)
  8. Myslivecký život. (Rudolf Pokorný)
  9. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  10. LOVECKÁ. (Václav Jaromír Picek)