XX. Junák tiše leží,

Adolf Heyduk

Junák tiše leží, oheň praská, víří, plamen k nebi šlehá, a kouř v dálku míří. Myšlénka jak dým se živé pravdy leká, že před jeho duší v šírou dálku těká. Jenom někdy jiskru kouř ten v dálku nese, snad to jiskra bídy, kterou on se třese.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

597. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Musa dolorosa. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  3. V svých ňadrech zem prý živý oheň chová – (Rudolf Mayer)
  4. LAMENTANTIO JUDAEORUM. (František Kvapil)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. Naděje. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Darmo žít... (Rudolf Richard Hofmeister)
  8. JOSEF CHALOUPKA. (Ladislav Andělíček)
  9. BALADA PÍSMA (Otokar Fischer)
  10. JSOU V DUŠI MUŽE... (Jan Spáčil-Žeranovský)