Vznešená báseň.

Adolf Heyduk

Ze všad, kam hledí snivý zor, směje se krása a kývá; mladistvá niva, starý bor o lásce vedou rozhovor, na stráních jenom strmých hor sněhová plachetka zbývá; i v srdcích lidských ptáků sbor třepetá křídly a zpívá. Jaký to divný v tvorstvu spěch: nebe i vody se jasní, o zlatých bříza lupenech rozpouští vlasy na pospěch, poupata dmou se, kypří mech – kterak, ó, dnové, jste krásní! v krůpějích krve cítíš všech, že vesmír celý je básní.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

126. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Cestou. (Adolf Heyduk)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. 33. Chvála venkova. (František Zdobnický)
  4. Petrklíč. (Adolf Heyduk)
  5. Lípy u cesty. (Adolf Heyduk)
  6. XIV. BALLADA K UVÍTÁNÍ MÁJE. (Jaroslav Vrchlický)
  7. None (Adolf Heyduk)
  8. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  9. Vere novo. (Jaroslav Vrchlický)
  10. (Na jaře r. 1864.) (Jaroslav Martinec)