33. Chvála venkova.

František Zdobnický

Blaze mu! kdo městských vzdálen hluků Volky svými oře půdu svou, Krásu přírody kdo vznešenou. Požívá ve stínu starých buků. V houšti zaslýchá slavičích zvuků, Voda z pramene mu posilou, Kvítí dýše vůni rozmilou, Hlučně znějí zpěvy ptačích pluků. Qui procul negotiis na venku, Má kvetoucích dítek několik, Roztomilou vedle sebe ženku, Což nad život ten, třikrát mu blaze! On pohřeší města hluk a křik, Nezasteskne si po slavné Praze.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1006. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vznešená báseň. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  4. V trojvětvici hnízdo drozdí (Adolf Heyduk)
  5. Orel. (Adolf Heyduk)
  6. Cestou. (Adolf Heyduk)
  7. XXV. Na pokraji lesa (Adolf Heyduk)
  8. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  9. Jitro. (Adolf Heyduk)
  10. Píseň zrazené. (Karel Dostál-Lutinov)