Jitro.

Adolf Heyduk

Za snivými vrchy, nad lesy a mlází z rudých komnat tiše mladé jitro vzchází, tajemně se krade skrze chvoj i proutí, toužíc nerušeně ptáky vyslechnouti. Pěkné jsou to písně libozvučných hlasů, nadšením se slunce vznáší do úžasu, rozjásáno zpěvem v hýření se dává, lesy kol i ptáky zlatem zasypává. Soumrak, posel noci, jenž jí hvězdy nosí, roztoužen též ptáky o písničku prosí, ale jemu zpívat, těm se neuráčí; soumrak rosou pláče, kudy teskliv kráčí.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

809. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  2. VEČERY V PODJAŘÍ. (Adolf Brabec)
  3. V rozvalinách. (Adolf Heyduk)
  4. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  5. Cestou. (Adolf Heyduk)
  6. PROSLOV. (Adolf Heyduk)
  7. Noc hvězdu má... (Adolf Heyduk)
  8. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  9. PROČ NEZPÍVAJÍ PTÁCI... ( H. Uden)
  10. VODNÍK Z PLEKENŠTEJNA. (Adolf Heyduk)