XXV. Na pokraji lesa

Adolf Heyduk

Na pokraji lesa ukryt poslouchám veselý zpěv. – Podivné zvuky! Hned to šumí, jako když na jaře zpěvní se vracejí ptáci do polí a zahrad a zas jak jarní vody, valící se s vrchu polmi do údolí. A zas se to valí, jak řeka divá do moře dále a dále! Poslouchám, zdá se mi, že nový písní tou do kraje žene se věk, že zpívá píseň vzkříšení, již zdroj volnosti vybavil ze skalnatých břehů, aby se občerstvil, odplavil pýchu a lenost, jenž touží přetrhnout hráz, jíž dělen od bratra brat. Tak dále a dále se valí dělníků hněvivý zpěv. Nad lidí hlavou rozpiatou perutí slunečný vznáší se šat.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1025. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň. (Antonín Klášterský)
  2. Teskno! (Adolf Heyduk)
  3. 24. Místečka známá z předešlého léta (Vojtěch Pakosta)
  4. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  5. 13. Vypráhlé vedrem, hory na úbočí, (Vojtěch Pakosta)
  6. Za večerní chůze. (Adolf Heyduk)
  7. HOUSLE V LESE. (Louis Křikava)
  8. None (Adolf Heyduk)
  9. Na studiích. (Adolf Heyduk)
  10. Naší mládeži. (Emanuel Miřiovský)