Píseň.

Antonín Klášterský

Vás, malí drobní ptáci, když letíte k nám zpátky, co padne a se ztrácí a mizí bez památky. Na dlouhé mořské pláni, na vrchů sněžné výši, a kdo to zavolání, to vaše slední slyší? My jdeme z jara lesem a posloucháme ptáky, a hruď se nám chví plesem, a slzou vlhnou zraky. Tak zrovna jako loni si trylkuje a pláče a stýská, výská, zvoní to malé drobné ptáče. A myslím, myslím časem, jak bude mi as jednou, až s nové vesny jasem se noví ptáci zvednou. A v oblak budou splývat po dlouhých dobách zimy a budou zpívat, zpívat – a já – nebudu s nimi?!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

368. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LÉTU. (Karel Červinka)
  2. KOS. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Orel. (Adolf Heyduk)
  4. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  5. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  6. O CHLÉB. (Antonín Klášterský)
  7. Pták v srdci. (Adolf Heyduk)
  8. XIV. Kantáty když ptactvo zpívá, (Adolf Heyduk)
  9. XXV. Na pokraji lesa (Adolf Heyduk)
  10. V PŘEDTUŠE JARA. (Jaroslav Vrchlický)