LÉTU.

Karel Červinka

Ty přijdeš přes lada, kde pták zazpívá časem s chřestotem kobylek, jdeš s rozpuštěným vlasem, u ňader bělostných máš odhozený šat a u žit kvetoucích a bujných lesin mlází zřím jemnou stopu tvou, kde tvoje nožka vchází z polí se osvěžit ve stinných stromů chlad. A Jaro políbíš a ručky stisknete si, – je Jaro slečinka, jež hlavu skromně věsí, – co ono vypěstí, to pokosí tvá žeň, je Jaro unylé a ty jsi žena mladá, Ty jasno polím dáš, zář tvoje v šero padá, ó, ty jsi rusálka, má víla zároveň! – – A zpěv tvých kukaček a hrdliček tvých smíchy, křik prvních koroptví, jež odvedeš v své líchy, kde slyšet’ praskání už ze zrajících žit, – to všecko dojímá, že básník hlavu sklání, Tě Matkou nazývá, ó, božko uzrávání, a hymnou intimní jde se Ti poklonit! – –

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

621. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nové jaro. (Adolf Heyduk)
  2. V PŘEDTUŠE JARA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Píseň. (Antonín Klášterský)
  4. ANT. CHITTUSSI. (Antonín Klášterský)
  5. SMUTNO. (Adolf Heyduk)
  6. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  7. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  8. XIV. Kantáty když ptactvo zpívá, (Adolf Heyduk)
  9. ŠUMAVSKÁ CHÝŽE. (Adolf Brabec)
  10. Dýše jaro z ňader jihu, (Adolf Heyduk)