Roztoužení.

Adolf Heyduk

Rád bych ješ viděl do nebe ty dvéře(Na) kde máť Nitra k prsu synka Hronce ře(Na) vždyť mi tam rozkvetla mod fialka(Na) a teď pro ni pláčou bezhvězdna očka(Na) Rád bych ru ješ viděl domov zla(Na) ty mohut hole a těch bystřin chvaty(Na) i ta mořská oka nebeská zrcadla(Na) ach vždyť do nich moje pěk mladosť padla(Na) Moje mladosť pěk na dně plesa se(Na) a sivou zorni vzhůru k vrchům hle(Na) jen za tep noci promne so oči(Na) a lehoučkou nožkou z jezera vyskočí(Na) Pospíchá k salašům v koliby a stánky(Na) touží poslechnouti milouč zpěvánky(Na) přá přebolest v srdéčku bi(Na) a čtou v zla knížce jarních melodií(Na) Če i poslouchá poslouchá i če(Na) jak skřinek radosť v píseňky ob(Na) a jak to co zpí z malinho zobce(Na) v přemohut ňádro ukrýva kopce(Na) Se a poslouchá ba neduchá ani(Na) učí se od pinky zpěnek sklá(Na) a srdéčko svoje lou rukou stiská(Na) když na fujarenku v šeru drozdík pís(Na) A za zory obezí ho(Na) zkad le k dostřehu královští sokoli(Na) k jarčeku hle co se ře z kles(Na) a šumným raménkem lůžko so pěs(Na) A za na smut očkem se ob(Na) by zřela jak Runa čela vrchů zla(Na) a jak Slunečnice slunci k pouti světa(Na) na dalekou cestu tisíc ží me(Na) Na hory po na hole a brala(Na) kde naše svoboda přetěžko zaspala(Na) a zas na podstěnky domku se zahle(Na) kde sta chudoba ve dne v noci se(Na) Ach všecko se táhne kamo si ulahne(Na) a nezřel domov ru časy drahné(Na) a třeba tam konec chleba i života(Na) všecko mi nahra jed pís nota(Na) Ach jakže mne dlouho hory loučiť bu(Na) již ta moje mysl plnička je trudu(Na) srdce moje pláče duše ochorala(Na) tak se mi ta Slovač do srdce vřezala(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 11
Celkem veršů: 44
Neurčeno: 44 (100 %)