Jaro.

Adolf Heyduk

Dalo nebe sličné zemi na záručno kvítí, vzkázalo jí: Svěřenice, chcešli za mne jíti? Chcešli jíti, uchystej se, chci ti dary snésti. A zem kvítím šeptla: Přijdi, zdroji mého štěstí! A rozkazem nebe ruče obláčkové vstali, zlatem řízy obroubené níž se kolébaly: „Zemi, krásná oddanice, v dar ti perly nesem, na šáteček květovaný dolů ti je třesem! Přiozdob se, milučičká, krásno bude všecko, dnes tvůj milý oděje se v belasí oplecko; za obraňku vezme zlatý opas Oriona, řetízky jsou ryzé zlato, z diamantu spona! Kuřátek dal kytku svěží za širáček v stužku, by potěšil očka tvoje, srděnko i dušku; již přichystal vozík zlatý, by ho dolů nosil, by tě, letná holubice, na svůj chlebík prosil.“ Čile země zdobila se – do havraních vlasů hejno vábných stužek vzala pestrou na okrasu, cifrovanou šněrovačku, z kmentu košiličku, a štěstí ji nadýchalo jemné růže k líčku. Kabaničku květovanou na raménka vzala, jahodek si hrstku plnou k pasu přivázala, květnou partou ověnčila temeno své hlavy – ústečka ji opivonil slunka líbek hravý. Měsíček jí hebké nitky na stříbrném krosnu utkal nejen na košilku, ale také do snu, a ta píle drbných hvězdic! – ono množství žhounků naměřilo na sta pídí ohnivých kalounků. A za rána před zořičkou, v ptactva snivém zvuku, podalo již nebe zemi při sobáši ruku; jasné slzy od radosti slíbalo jí v oku, a slunéčko podalo jim párík prstenčoků. Jaj, cože ten slavík tamo při Dunaji tluče? No, že si ti v uzardění padli do náruče! A co zpívá prostomile ptactvo rannou chvílí? Že se oba v celování stokrát oblapili!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

559. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 18. Tys čistou jako rosa ta, (Josef Kuchař)
  2. XXXII. Kvetlo v poli jetelíčka, (Vítězslav Hálek)
  3. XV. Povídala má mně milá, (Jan Vlk)
  4. XXXIII. V světnici police vetchá, (Adolf Heyduk)
  5. IV. K své dcerušce (Adolf Heyduk)
  6. DAR NEJNĚŽNĚJŠÍ. (Václav Jaromír Picek)
  7. *   Za verše ty mi na památku dej, (Otakar Auředníček)
  8. Na mostě. (Bohuslav Čermák)
  9. Květina štěstí. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Kouzelný proutek. (Václav Jaromír Picek)