Přástky.

Adolf Heyduk

Už mořena políbila dolinečku v líce, a po tratích vybujila mrazova sestřice; ubožačka ta nahačka: věru, chladno je jí!... nechte chlapce již, na kápce, dívky, nepřeďte jí! Zžete svíci, spravte kozub, aby neprochladlo děvčátko, co na přeslici tenké svíjí přádlo, až pospolu v polokolu všecky pěkně sednou, hned gazdyně od kuchyně podá kaši mednou. Však až v sněhy pláně naše skryjí se, i hole, přijde šuhaj ze salaše a parobek z pole; za přeslici k vaší líci nakloní se ústy... až po práci vše se zvrací, sprovodí vás v pusty. Aj, proč se tu báti které, když je frajer u ní? nezabloudí v horce šeré, v bařině a v gruni v náruč vzíti můž ji v síti šuhajek, než kročí: za to v klestu jemu v cestu svitnou její oči.

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

107. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Rudolf Pokorný)
  2. LÍPA. (František Odvalil)
  3. Pěkné předsevzetí. (Adolf Heyduk)
  4. Pod Ďumbírem. (Rudolf Pokorný)
  5. BEZ HOCHA. (Adolf Heyduk)
  6. Bystřická krajinka. (Adolf Heyduk)
  7. V nejhorším případě. (Adolf Heyduk)
  8. Třasolka. (Adolf Heyduk)
  9. Očarovaný. (Adolf Heyduk)
  10. Chudý kraj. (Adolf Heyduk)