Zvoneček.

Adolf Heyduk

Mám v srdéňku zvoneček: když se slunko kloní z pomalenka z hrdélenka písňonkami zvoní. A víšli kdo zvoníkem? Tys to, šuhaj rusý! – ladné dítě, ne tak hbitě, sice puknouť musí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

159. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dítě. (Jan Daniel Korvín)
  2. Slovenské husličky. (Adolf Heyduk)
  3. Procitni. (Adolf Heyduk)
  4. Drotaři. (Adolf Heyduk)
  5. Prchlas se zardělou lící (Josef Holý)
  6. Záviděl mně, Ilo... (Adolf Heyduk)
  7. LÍPA. (František Odvalil)
  8. VALAŠSKÝ MOTIV. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. XVII. (Rudolf Pokorný)
  10. NA CESTU. (Antonín Klášterský)