Odvážlivý pokus.

Adolf Heyduk

Magnáši na sněmu doptávku zrobili, jak by lid maďarský asi okrásili. Dobré prý by bylo, aby ze vší síly Slovákovo tělo se svým vyměnili. Dobré prý by bylo, aby podle práva pěkné tělo měla ta maďarská hlava. Ale řekli druzí: „Aj, co z toho máte, ohyzdnouli hlavu k pěknu tělu dáte? Tím se málo zjedná! – neb jak hlava taká bude zas pokládán každý za strapáka. Chcete-li se trochu světu ligotati, musíte, co krásné, s krásným ponechati. A my k tomu máme návrh dokonalý: líp bychom Slovákům vlastní jazyk dali. Kdož uvidí jazyk, když ho lebka tlumí? bez toho mu krom nás nikdo nerozumí. Kdož uvidí chabosť, když ji skryje krása?“ A vstříc také řeči celý sněm už jásá. Co usnesli, robí, do všech končin běží, zpěvné slovačině sladký jazyk řeží. Pozor, páni zlatí, v oné práci kleté, ať se při řezání v prsa nebodnete! Pozor s těmi noži, ať nemáte hoře, neb i člověčenstva přelévá se moře. To, co dneska tůní, zejtra v chlum se vzchopí, a co vrchem bylo, do tůně se klopí. Jestli při řezání západ stáhne brvy, pak řezaný jazyk utopí vás v krvi.

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

28. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modrá krev. (Adolf Heyduk)
  2. Buďto – nebo. (Adolf Heyduk)
  3. Půjčka za oplátku. (Adolf Heyduk)
  4. V opak. (Adolf Heyduk)
  5. Pozor. (Adolf Heyduk)
  6. Jen začátek! (Adolf Heyduk)
  7. I. Hej Slováci, pamatujte, (Vincenc Furch)
  8. 578. Čekáš, proč ti los až po tu chvíli, (Jan Kollár)
  9. Přijdou chvíle a pak časy. (Adolf Heyduk)
  10. Tot nem ember.*) (Vincenc Furch)