PRŮVODEM.

Adolf Heyduk

Byl úsvit v květů rose, jas smál se z pole rýh, vše stichlo; stmívalo se, pták dumal na větvích. Ten klid a hovor vody, jež lkála v prorvě skal, jsem srdce svého svody do volných veršů tkal. Chci památkou je míti, v dál prchlých žití dob, než uzavře se žití a otevře se hrob!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

217. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zas jeseň promluvila... (Xaver Dvořák)
  2. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)
  3. 1. Svítil měsíc, svítil smutně, (Josef Kuchař)
  4. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  5. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Duma o zapomenuté růži. (Adolf Heyduk)
  8. None (Karel Babánek)
  9. Vdova. (Václav Antonín Crha)
  10. VZPOMÍNÁNÍ. (Josef Václav Sládek)