PRŮVODEM.

Adolf Heyduk

PRŮVODEM.
Byl úsvit v květů rose, jas smál se z pole rýh, vše stichlo; stmívalo se, pták dumal na větvích. Ten klid a hovor vody, jež lkála v prorvě skal, jsem srdce svého svody do volných veršů tkal. Chci památkou je míti, v dál prchlých žití dob, než uzavře se žití a otevře se hrob! 5