V. Je první jarní den,

Adolf Heyduk

V.
Je první jarní den, Je první jarní den,
 já mimo hřbitov vycházím do pole ven; obloha modře se na mne dívá, jdu podél potoka, ten zpívá a radostí všechen se kvasí, vrba si rozpouští své zlaté vlasy, mé srdce vesele buší, slunce mám v duši, a přec je mi smutno, čím to je asi? 10

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk