IX. V mé duši mléčná je dráha

Adolf Heyduk

V mé duši mléčná je dráha ze samých drobných hvězd, nelze z nich rozeznat žádné, má mysl tajemně mládne a touží k nim se vznést, leč marně touží. Mé večery se stále dlouží. Na dráhu mléčnou z blízka i z dáli s temnotou věčnou mraky se ženou, mraky se valí! Nic neuzřím již, jen vichr jde blíž a blíž; kvílí a svistí nad hlavou mojí ubohou. Rudé podzimní listí pláče mi u nohou! Kdo přijde as na pomoc? Kdo přijde? – – Věčná klidu noc!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

970. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V soumraku. (Bohuslav Květ)
  2. Když tichá noc se na zem sklání. (Josef Václav Sládek)
  3. Jitro. (Boleslav L. Černý)
  4. SVATVEČER. (František Taufer)
  5. None (Karel Babánek)
  6. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  7. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. PO NEBI MRAKY. (František Kvapil)
  9. SICILIANA. (Vladimír Frída)
  10. SONET psaný ve smutném večeru. (Vladimír Frída)