IX. V mé duši mléčná je dráha

Adolf Heyduk

IX.
V mé duši mléčná je dráha V mé duši mléčná je dráha
ze samých drobných hvězd, nelze z nich rozeznat žádné, má mysl tajemně mládne a touží k nim se vznést, leč marně touží. Mé večery se stále dlouží. Na dráhu mléčnou z blízka i z dáli s temnotou věčnou mraky se ženou, mraky se valí! Nic neuzřím již, jen vichr jde blíž a blíž; kvílí a svistí nad hlavou mojí ubohou. Rudé podzimní listí pláče mi u nohou! Kdo přijde as na pomoc? Kdo přijde? – – Věčná klidu noc! 14

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk