XLIV. Za rána v zahrádku pílím,

Adolf Heyduk

Za rána v zahrádku pílím, je plna poupat a rosy. „Slunce chcem!“ všecko zde prosí, já k bílé růži se chýlím! Mechovka; skrývá se v mechu, z něho ven poupě se dere, než ruka v prsty je bere, z mého se rozvilo dechu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

426. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slunce hřeje, květe kvítí, (Marie Čacká)
  2. O DUŠIČKÁCH. (Adolf Heyduk)
  3. Dívce. (Anna Simerská)
  4. Dívčin stesk. (Berta Mühlsteinová)
  5. IX. KVETENÍ. (František Serafínský Procházka)
  6. VI. Jedno je, jedno je (Josef Kalus)
  7. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. VIII. V bílém domku u okýnka (Josef Uhlíř)
  9. Růžové poupátko. (Bohuslav Čermák)
  10. LILIE. (Josef Lukavský)