LXI. Sním!

Adolf Heyduk

LXI.
Sním!
Sním!
Pohlížím v setí, nad ním vznáší se skřivan, šedý pták, třepotá křídly a míří k slunci.
Mračno jej skrápí kalem, tíží mu křídla, pták ustává v letu, umdlévá – umlká v rozpatourozpiatou perutí padá do černé brázdy, umírá – pěvec osamělý. 79