LXI. Sním!

Adolf Heyduk

Sním! Pohlížím v setí, nad ním vznáší se skřivan, šedý pták, třepotá křídly a míří k slunci. Mračno jej skrápí kalem, tíží mu křídla, pták ustává v letu, umdlévá – umlká v rozpiatou perutí padá do černé brázdy, umírá – pěvec osamělý.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

802. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Uhelníček. (Adolf Heyduk)
  2. O CHLÉB. (Antonín Klášterský)
  3. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  4. CO JSEM? (Adolf Heyduk)
  5. Sovy. (Adolf Heyduk)
  6. Výtka. (Adolf Heyduk)
  7. Podsněžka. (Adolf Heyduk)
  8. Po slunce západu. (Adolf Heyduk)
  9. Hvězda. (Adolf Heyduk)
  10. Krása. (Adolf Heyduk)