IX. V horách.

Adolf Heyduk

IX.
V horách.
V horách.
Zlatou krví jara zalita je niva. Listí olší se rozvinuje, klokoč se rozvíjí.
U senníku sedí starý pasák, chorý; ponejprv vyšel ven po dlouhé zimě. Je všecek vyměněn, sedá na omšený pařez vyhnilé vrby. V ruce má pastýřskou píšťalu, s úsměvem pohlíží 128 k stoupajícímu slunci, píská si, raduje se. Vstává, roste, snímá čapku, slunečko hladí mu jemnou rukou chladnou pleš. 129