IX. V horách.

Adolf Heyduk

Zlatou krví jara zalita je niva. Listí olší se rozvinuje, klokoč se rozvíjí. U senníku sedí starý pasák, chorý; ponejprv vyšel ven po dlouhé zimě. Je všecek vyměněn, sedá na omšený pařez vyhnilé vrby. V ruce má pastýřskou píšťalu, s úsměvem pohlíží k stoupajícímu slunci, píská si, raduje se. Vstává, roste, snímá čapku, slunečko hladí mu jemnou rukou chladnou pleš.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

801. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXIX. Pln žlutých poupat je už smrk, (Adolf Heyduk)
  2. Když mlhy krajem táhly. (Adolf Heyduk)
  3. Duma velikonoční. (Adolf Heyduk)
  4. Klíčení. (Adolf Heyduk)
  5. Prvního března. (Alois Škampa)
  6. Skřivánek. (Adolf Heyduk)
  7. Jaro. (Adolf Heyduk)
  8. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  9. Lesu. (Adolf Heyduk)
  10. BABÍ LÉTO. (František Serafínský Procházka)