XIII. Střemchy už kvetou,

Adolf Heyduk

XIII.
Střemchy už kvetou, Střemchy už kvetou,
v smrčině zpívá kos, v zahradě pěnkavy hnízdo si pletou, v besídce vzdychl kdos. Všude je život a slunce rozpouští zlaté vlasy, motýl dlí lilie na korunce medové slavě kvasy. Všude je plno záře a jasu, je rozkošný teplý den; z besídky po lásky kvasu vyběhlo plaše děvče ven. Ale hoch smutný v besídce, hleďte naň, 138 do rukou tiskne hlavu a slz má plnou dlaň, maličké slzy, veliké světy, jež s jeho očí spadly, že mladosti bílé květy při žáru lásky zvadly. 139

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk