XIII. Střemchy už kvetou,

Adolf Heyduk

Střemchy už kvetou, v smrčině zpívá kos, v zahradě pěnkavy hnízdo si pletou, v besídce vzdychl kdos. Všude je život a slunce rozpouští zlaté vlasy, motýl dlí lilie na korunce medové slavě kvasy. Všude je plno záře a jasu, je rozkošný teplý den; z besídky po lásky kvasu vyběhlo plaše děvče ven. Ale hoch smutný v besídce, hleďte naň, do rukou tiskne hlavu a slz má plnou dlaň, maličké slzy, veliké světy, jež s jeho očí spadly, že mladosti bílé květy při žáru lásky zvadly.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

547. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Červenka. (Adolf Heyduk)
  2. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  3. Cestou. (Adolf Heyduk)
  4. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  5. SLOKY. (František Kvapil)
  6. XXXIV. Umřel jsem. (Adolf Heyduk)
  7. Nový život. (Adolf Heyduk)
  8. Za pluhem. (Adolf Heyduk)
  9. KRVAVÉ RŮŽE. (Václav Šolc)
  10. HOVOR S DUŠÍ. (František Kvapil)