XVIII. Nad vysokými jedlemi

Adolf Heyduk

XVIII.
Nad vysokými jedlemi Nad vysokými jedlemi
 modře kvete nebe, pod nebem zpívají ptáci. Na pokraji lesa hledí hajnice rozbitým oknem k jihu. V okně stojí trs bujné myrty. Rozpustilé slunce sahá po ní rozbitým oknem, probírá se v jejích listech. U ní stojí děvče, je zamyšleno, hledí v dálku a vzdychá. 148 K večeru má myrta drobné bílé květy. Mladé děvče je plno radosti, zalévá ji a v smíchu ukazuje stařičké matce ten milý div. Slunéčko směje se z niv. Les hlavou kývá a dumnou svatební píseň zpívá. 149

Kniha Co hlavou táhlo (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 50) (1910)
Autor Adolf Heyduk