XVIII. Nad vysokými jedlemi

Adolf Heyduk

Nad vysokými jedlemi modře kvete nebe, pod nebem zpívají ptáci. Na pokraji lesa hledí hajnice rozbitým oknem k jihu. V okně stojí trs bujné myrty. Rozpustilé slunce sahá po ní rozbitým oknem, probírá se v jejích listech. U ní stojí děvče, je zamyšleno, hledí v dálku a vzdychá. K večeru má myrta drobné bílé květy. Mladé děvče je plno radosti, zalévá ji a v smíchu ukazuje stařičké matce ten milý div. Slunéčko směje se z niv. Les hlavou kývá a dumnou svatební píseň zpívá.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

253. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chvíle štěstí. (Emanuel z Čenkova)
  2. V SVATVEČER. (Ladislav Arietto)
  3. DÁVNO. (Vladimír Frída)
  4. Kýžená proměna. (Adolf Heyduk)
  5. Kletba. (Adolf Heyduk)
  6. Sklání se jedle k svěžím hlavám buků... (Adolf Heyduk)
  7. Na záletech. (Adolf Heyduk)
  8. NA LESNÍ CESTĚ V LUHAČOVICÍCH. (Adolf Heyduk)
  9. Jeseň v jaře. (Adolf Heyduk)
  10. Cestou. (Adolf Heyduk)