Bylo to v šumavském lese(Na)
Stmívalo se(Na)
Vysoko do temného mraku(Na)
zvedaly stromy černé hlavy(Na)
a dívaly se kam se mračno žene(Na)
z něhož občas zablesklo se(Na)
na postrach zdivenému zraku(Na)
Po lese těkaly stínů davy(Na)
divá strašidla(Na)
V srdci mi stydla krev(Na)
Úzkost mne lapala náručí černou(Na)
Kam dojdu tou pouští bezměrnou(Na)
Zhynu zde snad(Na)
Na kámen hlavu jsem klaď(Na)
kol mne vše jako z ledu(Na)
halím se do svého plédu(Na)
Kéž bych moh spát(Na)
Tu z hluboka oddechl les(Na)
a na křídlech větru ke mně(Na)
divný zvuk z dálky se nes(Na)
a zmíral mi v uchu jemně(Na)
Jaká to zvěst(Na)
na blízku jistě lidské obydlí jest(Na)
Oko se v dálku dívá(Na)
odkud ten zvuk Kdos zpívá(Na)
a hledá toužného klidu(Na)
v tom moři cizího lidu(Na)
snad je zde sám(Na)
Zvedl jsem hlavu a poslouchám(Na)
jak v pochvojném krytě(Na)
léčí mou tíseň(Na)
a nese mi z dálky dojemnou píseň(Na)
Osiřelo dítě(Na)
Já zved jsem se vstal(Na)
chvíli jsem poslouchal(Na)
ten zvuk mne k sobě lákal(Na)
k lesnímu vešel jsem za krátko(Na)
malé tam zpívalo děvčátko(Na)
něžný tvor(Na)
má krajanka z moravských hor(Na)
přibránkem být se mi zdálo(Na)
Já k němu jsem se shýbal(Na)
a na čelo je líbal(Na)
Dítko se radostně smálo(Na)
ač v těžkých rozpacích snad(Na)
že jsem je v náručí lákal(Na)
Já hlavu do dlaní klaď(Na)
a stesku pln jsem plakal(Na)