XV. Zima se končí,

Adolf Heyduk

Zima se končí, poslední těžké mraky zakrývají obzor. V horské škole je tma a dusno, smutno, vše teskné. Dva hoši plných tváří ven hledí temnými zraky, čelo jejich se vesele leskne. Druh praví druhu: „Hleď, sníh taje s luhu, kouř z domků do nebe míří, z východu světlo se šíří, po cestě honí se vrabci; sníh schází na stráni z toho mlází, jen hlavy těch vůkolních chlomků a doškové střechy vesnických domků bílou posud mají paruku, leč kostelní báň líbá slunce již!“ a chytá kamaráda za ruku. „Co zde v té dusné škole? Pojď slunci blíž, k teplu, k světlu, radosti, zde promrzli bychom snad do kosti, pojď na chvilku aspoň od těch knih, venku nám radost kývá, sněhy tam zametá veselý jih a píská si k tomu a zpívá!“ Za ruce vzaly se děti a z temnoty školy do slunce letí k životu zdroji, k slunci, jež sílou je pojí, nechť zpět je učitel volá; život je také škola.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

297. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  2. Krajina. (Matěj Anastazia Šimáček)
  3. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE! (Karel Vojtěch Prokop)
  4. CESTOU V ZIMĚ. (Antonín Klášterský)
  5. ZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)
  6. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  7. XXIII. NOVINA. (Petr Křička)
  8. Sirotek. (Jan Ježek)
  9. V podzimních mlhách. (Rudolf Pokorný)
  10. POHŘEB NA SANÍCH. (Bohumil Adámek)