CESTOU V ZIMĚ.

Antonín Klášterský

Den zimní nevlídný a šedivý (ó, kéž by raděj mrznout chtělo ještě!), obloha kalná se až protiví, přes chvíli spouští s oblak se proud deště. Jdu blátem ulic, v duši plno chmar, a koho potkám, sklíčen, omrzelý; je čas, kdy trpčej cítíš křivdy spár, je čas, kdy hlouběj cítíš doby žely. Tu kolem školy, jak se beru teď, překvapen stanu: okna otevřena, a jimi lije v smutek, rmut a šeď se jako záře píseň zanícená. Jak les pln ptáků když se rozpěje, jak prška perel když to rozsypá se, ó, jaká víra, jaká naděje a jaká radost zní v tom dětí hlase! I v mých dum se to trhá mrákavě, a vidím: kol se usmívají lidé, co ulicí zní hlasně, jásavě z těch hrdel dětských: Přijde jaro, přijde...

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

486. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XV. Zima se končí, (Adolf Heyduk)
  2. V zimním soumraku. (Josef Václav Sládek)
  3. Chata. (Matěj Anastazia Šimáček)
  4. Moje okénko. (Josef Kuchař)
  5. * * * Mha visí v oblacích, mha v polích hradbou stojí (Karel Nejč)
  6. Zimní noci. (Rudolf Bort)
  7. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  8. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  9. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  10. Zimní slunečko. (Josef Kalus)