* * * Mha visí v oblacích, mha v polích hradbou stojí

Karel Nejč

Mha visí v oblacích, mha v polích hradbou stojí a zítřek, vzejde-li, zas mhou se bude šeřiti. Kraj smutný prosby své se nudě vyslat bojí a duše ve slunce již netroufá si věřiti. A teskně v šedo zří. Pod okny stezky běží – a marně v cestu zvou. Dnes nelze uniknouti, kal bažin rozlil se, kde kvetl údol svěží, a zrádné pěšiny se do močálů hroutí. A zvolna míjí den. Ni sen se neodváží kmit plachých záblesků do šedé vrhnout dáli. Před oknem zkaleným se duše choulí chladem. Na zmrzlém osení se časné jíní sráží a páry otravné se kouří nad močály. Slyš! kdesi na hájku psi smrti skučí hladem.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

377. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  2. NÁLADA SVÁTEČNÍ. (Karel Babánek)
  3. Sonet z podzimního večera. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  5. CESTOU V ZIMĚ. (Antonín Klášterský)
  6. V zimním soumraku. (Josef Václav Sládek)
  7. VEČER V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  8. None (Josef Kuchař)
  9. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  10. pečárky (Stanislav Kostka Neumann)