* * * Mha visí v oblacích, mha v polích hradbou stojí

Karel Nejč

* * *
Mha visí v oblacích, mha v polích hradbou stojí Mha visí v oblacích, mha v polích hradbou stojí
a zítřek, vzejdelivzejde-li, zas mhou se bude šeřiti. Kraj smutný prosby své se nudě vyslat bojí a duše ve slunce již netroufá si věřiti. A teskně v šedo zří. Pod okny stezky běží – a marně v cestu zvou. Dnes nelze uniknouti, kal bažin rozlil se, kde kvetl údol svěžísvěží, a zrádné pěšiny se do močálů hroutíhroutí. A zvolna míjí den. Ni sen se neodváží kmit plachých záblesků do šedé vrhnout dáli. Před oknem zkaleným se duše choulí chladem. Na zmrzlém osení se časné jíní sráží a páry otravné se kouří nad močálymočály. Slyš! kdesi na hájku psi smrti skučí hladem. 1. X. 1899.
19

Kniha Básně (1900)
Autor Karel Nejč