XXX. Jdou z pouti domů

Adolf Heyduk

Jdou z pouti domů poutníci zpití. Jdou mimo chatu, sváří se, hlučí. Do hluku a sváru trubka zvučí; k rychlému vybízí chvatu; k vesnici spěchají čile, nohy jsou těžké a hlavy zpilé. Na prahu chaty dítě sedí, velkýma očima na průvod hledí, tváře jak růže mu kvetou. A jak ti lidé nohama pletou, jak se houf kloní a kácí, cení své zoubky a směje se z duše hloubky: „Neumějí chodit, ubožáci! Já umím!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

152. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SELSKÁ SVATBA. (Bohumil Adámek)
  2. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  3. VALAŠKÁ MUZIKA (Petr Křička)
  4. báseň bez názvu (Ladislav Quis)
  5. O Brandeburských píšťalářích. (Adolf Heyduk)
  6. Matyáš Ulický. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V ZLATOU HODINKU. (Václav Šolc)
  8. MILADA F. (Josef Holý)
  9. ŠUMAŘI. (Vítězslav Hálek)
  10. ROMANCE O ŽENÁCH. (Antonín Sova)