Duma v jarní noci.

Adolf Heyduk

Zas růže vonnou píseň z duše roní, a z ňader ptáků zvučné květy voní, a na topolech roste jarní zlato, a srdce moje rozčeřené citem, je nadšení a blaha pod blankytem zas v náruč bohorodé krásy jato. Ó, jara vnadné dcery, máje noci, jež září hvězd sny božské lásky sníte, jak divnou vábíte mě k sobě mocí, až vaším jasem vzchází mír v mé duši a z tůně myšlenek se k světlu vzruší mých citů květy posud nerozvité. To nejkrásnější chvíle mého žití, v nichž srdce citu plamenem se nítí a zemské ňader bejlí žárem zmůže; tu šťasten sním, až z oblak temné lodi Den usmívavý v blahé touze hodí na srdce jitřenčino první růže. Pak procitnu, a žití tuhé paže zas v povinnosti okovy mě váže a mocí vleče k úmorné mě práci, kde z hloubky srdce krev se rudá cedí a mlhou slz zrak smutně k hrobu hledí, kam mrtvoly mých snů se střemhlav kácí. –

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

668. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V loubí. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  3. Májová. (Ladislav Quis)
  4. Slza lásky. (Václav Jaromír Picek)
  5. IV. Zem a nebe skvostná číše, (Josef Kalus)
  6. 2. Krvácet a kvect chce srdce (Václav Bolemír Nebeský)
  7. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  8. Musím ti to říci, že jsi mi tak milou (Karel Vojtěch Prokop)
  9. XXX. Když o pomněnce vedu zpěvy, (Josef Uhlíř)
  10. Mé jaro přichází. (Rudolf Pokorný)