IV. Zem a nebe skvostná číše,

Josef Kalus

Zem a nebe skvostná číše, plná žárné poesie – ale duše má ji pije, dívenko, z tvých růžných retů jak med včelka z vonných květů! Když tak někdy dumáš tiše, slza chví se v modrém oku, zlatý vlas k útlému boku, s bělostné ti spadá šíje – vtělená jsi poesie! Péro moje nevypíše, co mé srdce k tobě cítí; písně mé jsou vonné kvítí, ve vínek jež pro tě viji, tvůrkyně mých poesií!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

341. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma v jarní noci. (Adolf Heyduk)
  2. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  3. Musím ti to říci, že jsi mi tak milou (Karel Vojtěch Prokop)
  4. I SKÁLY BÁSNÍ. (Irma Geisslová)
  5. 303. Buď poetou, když krása v duši raší; (Adolf Heyduk)
  6. Májová. (Ladislav Quis)
  7. L. Ač na mysli mé se míhá (František Ladislav Čelakovský)
  8. 67. Aj světluška čilá co smaragd na kvítku spočívá, (František Sušil)
  9. 8. Rci, slavíku srdce mého, (Jaromír Březanovský)
  10. DOZVUKY. (Otakar Mokrý)