67. Aj světluška čilá co smaragd na kvítku spočívá,

František Sušil

Aj světluška čilá co smaragd na kvítku spočívá, A z růží na zeleň trávy přeletno sedá. Takto pojí náděj s vroucnou přesličně se láskou, A věčné se rodí světlo společně z obou. Genus irritabile. Propudliv prý poetův je rod! Přísloví to přichází mně vhod, I ta špetka popouzí mne k hněvu, Nemám-liž já v sobě žílu zpěvů?

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

693. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  2. 150. Nenemilý někdy Muzám zpěvným (Jan Kollár)
  3. IV. Zem a nebe skvostná číše, (Josef Kalus)
  4. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  5. Pokorná prosba. (Eliška Krásnohorská)
  6. Duma v jarní noci. (Adolf Heyduk)
  7. Potok. (Vilém Ambrož)
  8. Lásky bol. (Anna Vlastimila Růžičková)
  9. V DÁLI. (Jaroslav Goll)
  10. Varoň. (Antal Stašek)