Musím ti to říci, že jsi mi tak milou

Karel Vojtěch Prokop

Musím ti to říci, že jsi mi tak milou jako básníkovi v snění krásy zjev, jako první květ, jenž puzen jara silou zdobí napřed zemi, potom ňadra děv. Tak mně milou jsi jak vřelá píseň ptačí, která tichem háje v šeru zvučně zní, jako sladký sen, jenž večer k chatám kráčí, štěstím srdce daří, než se rozední. Tak mně milou jsi jak luzný zásvit zlatý, jímžto hledí hvězdy ve kvetoucí sad, jako lesní pramen, který na pochvaty spěje v luh, by zrosil na sta květných vnad. Leč to vše, co píseň může tobě říci – stínem jest, jenž mizí v nočních temnotách – lépe vše to zvíš, kdy polibkem v tvé líci zaplane ten krásný, červánkový nach!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

182. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma v jarní noci. (Adolf Heyduk)
  2. L. Ač na mysli mé se míhá (František Ladislav Čelakovský)
  3. IV. Zem a nebe skvostná číše, (Josef Kalus)
  4. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  5. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  6. Píseň večerní pod oknem děvčete. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. Mé jaro přichází. (Rudolf Pokorný)
  8. I SKÁLY BÁSNÍ. (Irma Geisslová)
  9. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  10. Ranní cestování. (Josef Wenzig)