IV. Zem a nebe skvostná číše,

Josef Kalus

IV.
Zem a nebe skvostná číše, Zem a nebe skvostná číše,
plná žárné poesie – ale duše má ji pijepije, dívenkodívenko, z tvých růžných retů jak med včelka z vonných květů! Když tak někdy dumáš tiše, slza chví se v modrém oku, zlatý vlas k útlému boku, s bělostné ti spadá šíje – vtělená jsi poesie! Péro moje nevypíše, co mé srdce k tobě cítí; písně mé jsou vonné kvítí, ve vínek jež pro tě viji, tvůrkyně mých poesií! 44

Kniha Písně (1882)
Autor Josef Kalus