Duma zimního večera.

Adolf Heyduk

Den zimní k noci šedou hlavu shýbá a siným rtem jí chladné líce líbá, stkvost třepotný, jejž v plášti mraků nese, jí k nohám vrže zas a zas, leč za to nebe na úžas jí v temné kštice hvězdy třese. Ó hle, jak hvězda hoří každá, plane! – Kéž noci ta v mou duši písní skane, tak velikou a čárnou, jak je sama, jen z horoucí bych duše přál, bych v slunných dobách neroztál tím planým skvostem, jejž má pod nohama.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

658. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TAJNÁ LÁSKA. (Alois Škampa)
  2. ZÁMĚNY. (Adolf Heyduk)
  3. AŽ JEDNOU PŘIJDE MÁJ... (Karel Mašek)
  4. Snoubenci. (Adolf Heyduk)
  5. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  6. Bělostkvoucí rouškou sněhu... (Adolf Heyduk)
  7. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  8. Večerní odpočinek. (Adolf Heyduk)
  9. Různá křídla. (Adolf Heyduk)
  10. None (Adolf Heyduk)