Stesk.

Adolf Heyduk

Vzlétá slunce v červáncích z nebeského moře, všude přes noc padlý sníh rdí se nachem zoře; od hor svitem krvavým v dolinu se blýská – a mé srdce tlukem svým divně sobě stýská. Na hory chci, kyne čas nechať skrovný týden, tamo k nebi vzlétnu zas, zde jsem chor a bíden, zde kol hlavy sivý lem tajné ruce pletou. ale v horách pod sněhem zlaté růže kvetou. Z růží těch si natrhám čarodějnou kytku, do ruky je doma dám Lidce, svému dítku; a má Lidka zrobí v čas z kytice dva věnce, proplete mi sivý vlas, rusou kadeř žence. Zaleskne se každý kout v naší malé síni, a mé srdce zbude pout a má hlava jíní. Zde mi úzká temná síň, klenba chrámu nízká – v cestu leskem krvavým horský sníh mi blýská.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

305. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  4. Cestovní píseň. (Antonín Klášterský)
  5. Teskno. (Adolf Heyduk)
  6. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  7. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  8. Kde strádá srdce bolem. (Adolf Heyduk)
  9. Dotouženo! (Adolf Heyduk)
  10. Rodný kraj. (Adolf Heyduk)