Sklonila noc hlavu svoji,

Adolf Heyduk

Sklonila noc hlavu svoji(T4f) na rozkvet ze klín(T4m) jenom síc od smrčiny(T4f) dlou čer vr stíny(T4f) a les vol rozechvín(T4m) Hvězdy se vyřítily(T4f) v klenbu nebes modravou(T4m) pod rouškou se síc (T4f) a v květ pa vypučela pís še nad hlavou(T8m) Mír se nese dálným krajem(T4f) všude ticho slyš a hleď srdce hoří kdo je schla(T8f) Uponko ho mlá(T4f) pojď v ztrace ráj mne veď(T4m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 3
Celkem veršů: 13
Trochej: 13 (100 %)