Sklonila noc hlavu svoji,

Adolf Heyduk

Sklonila noc hlavu svoji(T4f) na rozkvetlý země klín(T4m) jenom měsíc od smrčiny(T4f) dlouhé černé vrhá stíny(T4f) a les volně rozechvín(T4m) Hvězdy už se vyřítily(T4f) v klenbu nebes modravou(T4m) pod rouškou se měsíc bělá(T4f) a v květ lípa vypučela písně dýše nad hlavou(T8m) Mír se nese dálným krajem(T4f) všude ticho slyš a hleď srdce hoří kdo je schladí(T8f) Upomínko mého mládí(T4f) pojď v ztracený ráj mne veď(T4m)

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

404. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bez úkoje. (Adolf Heyduk)
  2. POVZDECH. (Adolf Brabec)
  3. Májová noc. (Adolf Heyduk)
  4. Z měsíčného obejmutí (Adolf Heyduk)
  5. LXXIII. Je červencový večer; jdeme z lesa, (Adolf Heyduk)
  6. Soumrak. (Josef Václav Sládek)
  7. Což divné ony perly jsou... (Adolf Heyduk)
  8. BŮH (Růžena Jesenská)
  9. SLOKY PRO HUDBU. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Serenada. (Jaroslav Vrchlický)