Modlitba o samotě.

Vilém Ambrož

Modlitba o samotě.
10 Když s Bohem mluviti chceš v prosbě vroucí, svou duši sprosti světa zámotů, a tichou vyhledej si samotu, pak šlehne z duše plamen lásky žhoucí. Jak ve sluneční záři perla skvoucí, i démant jasným ohněm bleskotá, tak rozjasní se duše temnota, svit milosti když jme ji přežádoucí. O pros, až kdysi zhasne oko mroucí, by duše zřela Božství slávojas, ať zaskvěje se v sídle věčných krás nebeskou září, věčnou, nehynoucí! 11

Kniha Nebeský vůdce (1884)
Autor Vilém Ambrož