Unylá.

Adolf Heyduk

Unylá.
Zpívala jsem vesele a ráda, hynu, strádám, vím, že umru mláda, červánky, jež na líci mi hrají, růže jsou, jež navždy odkvétají, a mé oči, jež vám síňku zlatí, mušky jen, jichž lesk se přes noc ztratí. Až mě drahá máti z vůle boží s vínkem bílých růží v rakev vloží, vyneste mě z domu bez žaloby: za zpěvu mě neste mezi hroby, pak má duše zpěvně v nebe vzletí jako ptáče k slunci z temna snětí. 14

Kniha Lotyšské motivy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 23) (1901)
Autor Adolf Heyduk